Panství Milotice a statky svatobořice a vlkoš


Majitelé Milotic se až do poloviny 17. století často střídali. Změny vlastníků ustaly až v roce 1648, kdy zadlužené a zpustošené panství koupili Serényiové, původně uherský šlechtický rod, usazený od konce 16. století na Moravě. V rukou rodu Serényiů se panství udrželo více než 160 let.

Prvním příslušníkem tohoto rodu na Miloticích byl Gabriel svobodný pán Serényi z Malého Serénu, který své majetky rozšířil ještě koupí Pohořelic, Kunína, Zlína a Lomnice u Tišnova. Gabriel Serényi zastával vysoké funkce, byl hejtmanem hradišťského kraje a později i moravským zemským hejtmanem. V roce 1656 získal hraběcí titul. Zemřel roku 1664. Milotické panství po něm zdědil mladší z jeho dvou synů Jan Karel hrabě Serényi. Ten v roce 1690 zřídil ze svých moravských panství rodinný fideikomis. Jan Karel zemřel v roce 1691 a zanechal po sobě závěť, v níž byl univerzálním dědicem ustanoven jeho syn Karel Antonín (*1681, †1746). Než dosáhl Karel Antonín dospělosti, spravovala za něj panství jeho matka Ernestina Barbora, rozená hraběnka Löwenstein, ovdovělá hraběnka Salmová, která roku 1692 přikoupila Svatobořice.

Za Karla Antonína byla uzavřena nová rodinná dohoda. Jejím výsledkem byl fideikomis zahrnující panství Milotice se Svatobořicemi a svobodným dvorem ve Vlkoši. Panství Nový Světlov bylo z fideikomisu vyjmuto (bylo alodizováno). Karel Antonín Serényi zemřel 18. září 1746 bez mužských potomků. Zanechal po sobě pouze jedinou dceru Karolinu, která se již roku 1735 provdala za Josefa Guiarda hraběte ze St. Julien. Karolina se na podzim 1746 ujala správy milotického fideikomisního panství i alodního panství Nový Světlov.

K milotickému panství v té době náležely vsi v okolí Kyjova od Vacenovic po Sobůlky a také několik menších enkláv (Čeložnice, Nětčice, Stavěšice). Prostřednictvím těchto enkláv sousedil milotický velkostatek například s bučovickým, buchlovským nebo koryčanským panstvím. V roce 1746, již za hraběnky Karoliny St. Julien, došlo k vyznačení části hranic milotického dominia s koryčanským velkostatkem. Z této doby se dochovaly dva masivní hraniční kameny, které jsou na milotické straně označeny písmeny StJ HM a na straně koryčanské nápisem FvG HK 1746. Písmena StJ HM znamenají „St. Julien, Herrschaft Milotitz“.

Svědkové na hranici

Hraniční kámen milotického panství z roku 1746. Kámen je označen iniciálami rodu St. Julien (StJ) a zkratkou názvu panství HM = Herrschaft Milotitz (panství Milotice).

Držení panství hraběcím rodem St. Julien představovalo pro Milotice jen krátkou epizodu. Karolina St. Julien zemřela již roku 1750 bez mužských potomků. Nástupnictví na fideikomisních panstvích bylo určeno rodinnou smlouvou, podle níž Milotice připadly Antonínovi z lomnické větve Serényiů. Ovdovělý hrabě St. Julien získal pouze alodní Nový Světlov. Milotice zůstaly ve vlastnictví Serényiů až do roku 1811.

Další hraniční kameny v chřibské enklávě milotického panství vznikly většinou v letech 1749, 1761, 1796 nebo 1800. Označeny jsou pouze písmeny HM = Herrschaft Milotitz, tedy panství Milotice. K jejich osazení mohly vést hraniční spory i běžné revize hranic sousedících panství, které se prováděly jednou za čas, když už byly některé starší hraniční znaky poškozené nebo zničené. V jiných částech někdejšího milotického dominia se můžeme setkat i s mezníky z jiných let, například z roku 1710 nebo 1807.

Hraniční kámen

Hraniční kámen milotického panství z roku 1710.
Zkratka HM znamená Herrschaft Milotitz, tedy panství Milotice.

Hraniční kámen

Hraniční kámen milotického panství z roku 1796.

Zdroje
  • Autor: Matouš Jirák
  • Foto: Tomáš Pjevič, Pavel Novák, Matouš Jirák
Seznam literatury
  • HOSÁK, L.: Historický místopis země Moravskoslezské. 2. vyd. Praha 2004.
  • HURT, R. a kol.: Kyjovsko. Vlastivěda moravská. Brno 1970.
  • KUNDRATOVÁ, M.: Sňatková politika v 17. a 18. století na příkladu rodin Serenyi, Chorinských, Petřvaldských. Magisterská diplomová práce obhájená na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Brno 2011.
  • WOLNY, G.: Die Markgrafschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. Bd. 4 Hradischer Kreis. Brünn 1838.
  • MZA v Brně, inventář fondu F 73 Velkostatek Milotice.
  • MZA v Brně, fond D 9 Stabilní katastr - Indikační skici, sign. MOR030218270.